Eva jsem já

Evička je jedničkářka, baletka a hodná holčička, co hraje na klavír a opakuje to, co říkají ostatní. Studuje mnoho vysokých škol a chodí do úctyhodného zaměstnání, protože chce něco v životě dokázat. Ostatní ji přece musí respektovat. Budou ji mít rádi, když bude krásná, štíhlá, milá a šikovná. Působí trochu povýšeně, ale uvnitř ji svírá strach, nejistota a pocit méněcennosti.

Evča samu sebe nezná. Je souhrnem naučených vzorců a očekávání ostatních lidí, kterým se zarputile snaží vyjít vstříc. Nasazuje si společenské masky podle toho, s kým právě mluví. A když ten druhý vypadá, že ji má rád a pochválí ji nebo zalichotí, má ráda i samu sebe. Hned se ji zlepší nálada. Bojí se totiž, že nebude přijímána, a proto zapomněla, kým je. Kým chce být.

Eva je silná, láskyplná a vrtošivá žena. Dovolila si projevit svou ženskost, nadání i své slabosti. Nebojí se ozvat a říct, co si myslí. Už nelpí na starých křivdách a zraněních duše a zbavila se díky tomu všech alergií a ekzémů. Pochopila, že se může milovat. A když miluje sebe, jiskru může zažehávat dál.